Čím se liší od průměrné nebo minimální mzdy?
Vyčíslení minimální důstojné mzdy sehrává odlišnou roli než jiné (již běžně používané) nástroje pro popisování a určování úrovně mezd:
Mzda průměrná a mediánová jsou statistické nástroje sloužící k popsání reálného aktuálního rozložení mezd ve společnosti. Vypovídají o příjmech, neříkají ale nic o výdajové stránce věci, tedy jak se z nich žije.
Mzda minimální slouží pro politické ovlivňování trhu práce. Její výše je výsledkem politického vyjednávání mezi odbory, zaměstnavateli a státem. Také tedy nevypovídá o tom, co si lze či nelze z takto stanovené částky dovolit.
Minimální důstojná mzda se oproti tomu snaží vyčíslit, kolik by pracující museli vydělávat, aby byli schopni pokrýt výdaje, které jim zajistí základní materiální standard. Vychází z představy, že vykonávání práce v běžném rozsahu by mělo umožnit vést důstojný život. Do debaty o mzdách tím vnáší pohled zaměstnaných a jejich životních podmínek, která v ní dosud citelně chybí.
Čím se liší od měření chudoby?
Minimální důstojná mzda se odlišuje také od nástrojů na měření chudoby, jejichž účelem je zachytit situaci domácností, které mají potíže s pokrytím základních potřeb (materiální deprivace) nebo mají výrazně nižší příjmy než většina společnosti (ohrožení příjmovou chudobou), případně které mají za cíl vyčíslit minimální finanční částku potřebnou na přežití (životní minimum).
Mezi stavem vyložené chudoby a zajištěním skromné materiální důstojnosti se nachází dosud málo tématizovaný prostor ekonomické nejistoty. Zažívají ji lidé – právě mnohdy i tací s prací na plný úvazek –, kteří sice pokryjí výdaje nutné k bezprostřednímu přežití, ale mohou mít problém s pokrytím dalších běžných nákladů.
Nástroj minimální důstojné mzdy ukazuje na situaci těchto lidí a jak by bylo jejich příjmy potřeba navyšovat, aby se ze situace nedůstojné ekonomické nejistoty vymanili.
Jak se o VYVÍJELA v ČASE?
Jak se o důstojné mzdě uvažuje v zahraničí?
Definice i způsob výpočtu české minimální důstojné mzdy je ovlivněn podobnými zahraničními koncepty. Jde zejména o anglickou living wage, ve volném překladu „mzda zajišťující živobytí“. V rozvojových zemích se dále používá termín floor wage, který nicméně odkazuje spíš na hranici chudoby než k důstojné mzdě.
Vybrané zdroje:
- Concept and practice of a living wage (Eurofound, 2018) – základní přehled východisek a historie konceptu, iniciativ v jednotlivých státech, vyhodnocení dopadů.
- From minimum to living wages – lessons from different European practices (2019) – speciální číslo časopisu Transfer věnované evropským zkušenostem s living wage.
- Living wage a relevant topic for Europe (European Trade Union Institute, 2018) – policy paper k možné roli living wage v Evropské unii.
- Living Wages Around the World – Manual for Measurement (Edward Elgar Publishing, 2017) – metodologický manuál k deseti letům zkušenosti s výpočtem living wage ve světě.
- Estimating a living wage: A methodological review (International Labour Organisation, 2011) – jedna z prvních metodik výpočtu living wage vydaná Mezinárodní organizací práce.
Zahraniční iniciativy:
- Living wage foundation – zatím nejpropracovanější, britská iniciativa k výpočtu living wage, zahrnuje certifikaci zaměstnavatelů. Samostatná částka je počítána pro Skotsko.
- Living Wage Calculator (Massachusetts Institute of Technology) – expertní výpočet pro různé oblasti USA, více variant dle složení domácnosti.
- Living Wage Ireland – irská iniciativa.
- Living Wage New Zeland – novozélandská iniciativa.
- Living Wage Canada – kanadská iniciativa, koordinace regionálních aktivit.
- Asia Floor Wage – minimální částka k pokrytí základních potřeb, iniciativa cílená na problém extrémně nízkých mezd asijských zaměstnanců globálních (textilních) firem.